Norsko

12. 8. pátek

Tyssedal

Dnes jsme absolvovali výlet v Medvědově režii. Chtěl být vyfocen na skalním výstupku, klimbaje nohama nad několikasetmetrovou propastí a dívaje se na hladinu přehrady pod sebou.

Tak jsme se nasáčkovali do Transporteru a vydali se jižním směrem do Tysse-Tysse-Tyssedalu. Vyšplhali jsme asi pět kilometrů dlouhé závraťotvorné serpentýnky a zaparkovali u lanovky. Ale pro jistotu, aby to nebyl tak pohodlný výlet, lanovka nefungovala.

Došli jsme k přehradě a vydali se na procházku po suťovité silničce, jenž vedla podél jejího břehu. První polovinu to byl nefalšovaný ochrup, cesta rozrytá od bagříků a stovky metrů stále stejné okolí, nuda. Dostala jsem vynadáno, že nemám být tak negativní. Ale stejně jsem to v duchu nepřestala srovnávat s tím výletem na Kokořín :o)

 

netuším, co to je pohled na Ringedalsvatn na můstku

 

Přibližně za polovinou už se začalo jít lépe. Přibylo potůčků a stezka zdivočela. V trávě okolo cesty rostly lesní maliny. Dívali jsme se nad hlavu po skalách, ale Medvědův šutr nikde nebyl vidět, ba co víc – nebylo vidět ani Medvěda. Začalito je on... na desetinásobnej digitální zoom jsme být nervózní, že se táhneme 7 km a pořád nic, už bychom to bývali otočili, kdyby máma nežuhrala, ať se ještě podíváme za zatáčku.

A skutečně jsme ho tam uviděli… Miniaturní skalní ostroh nebyl na takovou dálku skoro vidět. Ale to místo, odkud se dal pozorovat, bylo kouzelné. Stáli jsme na dřevěném můstku a pod námi tekla křištálově čistá voda. Táta s Jirkou hned sešplhali dolů a šli k vodopádku. Pod ním byl mezi skálami napasovaný balvan a malé jezírko. Všichni jsme se tam obfotili ze všech stran a pak ťapali zase 7 km zpátky. Lanovka už byla samozřejmě v provozu.

 

jezírko u jezírka další můstek, pohled od jezírka

 

Cestou domů jsme se zastavili v Oddě pro benzín a dali jsme si úžasnou zmrzlinu z fast foodu. U silnice jsme si pak koupili za 35 NOKů ty pověstné norské třešně.

Další: Lofthus - odjezd

web&design Eliška 2005, údržba Yuhů 2008