Norsko

Norština

  • V Norsku fungují dvě oficiální spisovné norštiny – bokmål (rigsmål) a nynorsk (landsmål). Liší se nepatrně, hlavně co se týče pravopisu, ale častější je bokmål. Patří do severogermánské skupiny jazyků, je docela podobná angličtině a němčině, takže pokud někdo ovládá tyto dva jazyky, bude rozumět minimálně nápisům na cedulích nebo např. na potravinách. 
  • Nejstarší norské písemné památky jsou psány runami, od 12. století se používá latinka. V pozdějším středověku byla norština po spojení Norska s Dánskem utlačována dánštinou, která fungovala jako úřední jazyk. 
  • Po roce 1814, kdy bylo Norsko osamostatněno, vznikly výše zmiňované dvě formy jazyka. Bokmål vznikla z řeči vyšších vrstev, je spíše odvozena z dánštiny. Nynorsk byla vytvořena uměle I. Aasenem v roce 1853 na základě norských nářečí. V roce 1885 byly obě formy uzákoněny jako úřední. 
  • Speciální znaky, s jakými se v češtině nesetkáte: å [čte se asi jako ó], ø [čte se asi jako ö - uzavřené e]
  • Na severu v Laponsku žije národ Sámů, který má vlastní jazyk. Když Sámové hledali znaky pro psanou podobu svého jazyka, vypůjčili si některé z češtiny (č, š – čtou se stejně). 
  • V celém Norsku se domluvíte anglicky.

web&design Eliška 2005, údržba Yuhů 2008

Karpathos v Řecku Karpathos se stylem podobá Rhodosu nebo Krétě, ostatně leží mezi nimi leží.

Lesbos Málo známý řecký ostrov v egejském moři s prázdnými plážemi