Dnes byl odpočinkový den. Jirka s tátou museli vstávat ve 4 ráno a jet pro Pamponě do Fyresdalu. Takže v Lofthusu jsme zbyly jen samé holky s Medvědem.
Dopoledne jsme si udělali jen takovou lehkou procházku po městě, zašli jsme hlavně do informačního centra a nabrali si všichni hrst letáčků. Pak jsme došli až k hotelu Ullensvang a nakoupili něco málo v místních krámech – mlíko, chleba, marmeládu – nic složitýho.
Snad poprvé za celou dobu jsme se vzorně naobědvali, dokonce jsme si sedli ven k zahradním stolům. Po siestě byl v plánu výlet k vodopádům, které jsou vidět na východní skále. Měli jsme s sebou pytlíčky na maliny a plátýnko na houby. Malin bylo po málu, všechna velká naleziště jsme minuli hned na začátku, nechtěli jsme se tím ještě zdržovat, ale zpátky se šlo jinou cestou.
Udělali jsme vlastně takový okruh - vyšli jsme nad fotbalové hřiště, kde se Medvěd pro změnu do půl těla nahatý nechal vyfotit, pak jsme chvíli stoupali do kopce až k můstku přes říčku Opo, odkud byl dobrý výhled na vodopád Opofossen, a pak zpátky mezi lesíky do Lofthusu. Nakonec jsme i natrhali pár malin a máma dokonce našla docela velikýho hřiba. Obepíďaly jsme s Věrou kus hustníku okolo, ale dalšího hříbka už nám trollové nedopřáli.
Celý den jsme trnuli, co je s klukama. Moc se neozývali, ale naštěstí se v půl druhý v noci vrátili domů. Pořád jsme nikdo nevěděl, co zažili.
U pumpy ve Fyresdalu se jim přenašeč lodních motorů pohrabal ve svíčkách a poslal je za Aslakem do Momraku. V Momraku se na Kangoušovi vystřídalo pár chlápků s moderní technikou, v praxi to vypadalo tak, že přišel týpek, přinesl si kladívko, lopatičku a kyblíček a pohrabal se ve svíčkách. Aspoň si nakonec všichni byli jisti jednou věcí – ve svíčkách to není.
Pak nastoupil sám Aslak z Momraku, zvládl bez lopatičky a bez kyblíčku zrentgenovat vozidlo a zjistil, že je to v nějakym elektrickym kabelu, ale že tomu nerozumí a neumí to opravit, takže doporučil (jak ví ostatně každá opice) značkový servis Renault. Nejbližší funkční byl ale v Notodenu, asi 150 km daleko. Aslak půjčil klukům starýho Nissana, kterej netopil, nejel víc než 70 km/h a dělal kravál. Někdo jinej, taky stejně cizí člověk z Fyresdalu půjčil vlek, co se napojil na Nissan a naložil se na něj Pampoň.
V Notodenu v servisu o nich měli vědět, ale… Zavřeli… Inu, pracovní doba do čtyř. Jirka s tátou se nakonec nějak nasáčkovali dovnitř, kde samozřejmě už nikdo kromě uklízečky nebyl. Naštěstí tam přišla nějaká paní, spadly jí buchty a pak to s ní všechno vyřídili.
Další: Utne, Odda, Folkefonne