Norsko

8. 8. pondělí

Dnes byl odpočinkový den. Jirka s tátou museli vstávat ve 4 ráno a jet pro Pamponě do Fyresdalu. Takže v Lofthusu jsme zbyly jen samé holky s Medvědem.

Dopoledne jsme si udělali jen takovou lehkou procházku po městě, zašli jsme hlavně do informačního centra a nabrali si všichni hrst letáčků. Pak jsme došli až k hotelu Ullensvang a nakoupili něco málo v místních krámech – mlíko, chleba, marmeládu – nic složitýho.obědváme

Snad poprvé za celou dobu jsme se vzorně naobědvali, dokonce jsme si sedli ven k zahradním stolům. Po siestě byl v plánu výlet k vodopádům, které jsou vidět na východní skále. Měli jsme s sebou pytlíčky na maliny a plátýnko na houby. Malin bylo po málu, všechna velká naleziště jsme minuli hned na začátku, nechtěli jsme se tím ještě zdržovat, ale zpátky se šlo jinou cestou.

já a OpoUdělali jsme vlastně takový okruh - vyšli jsme nad fotbalové hřiště, kde se Medvěd pro změnu do půl těla nahatý nechal vyfotit, pak jsme chvíli stoupali do kopce až k můstku přes říčku Opo, odkud byl dobrý výhled na vodopád Opofossen, a pak zpátky mezi lesíky do Lofthusu. Nakonec jsme i natrhali pár malin a máma dokonce našla docela velikýho hřiba. Obepíďaly jsme s Věrou kus hustníku okolo, ale dalšího hříbka už nám trollové nedopřáli.

Celý den jsme trnuli, co je s klukama. Moc se neozývali, ale naštěstí se v půl druhý v noci vrátili domů. Pořád jsme nikdo nevěděl, co zažili.

U pumpy ve Fyresdalu se jim přenašeč lodních motorů pohrabal ve svíčkách a poslal je za Aslakem do Momraku. V Momraku se na Kangoušovi vystřídalo pár chlápků s moderní technikou, v praxi to vypadalo tak, že přišel týpek, přinesl si kladívko, lopatičku a kyblíček a pohrabal se ve svíčkách. Aspoň si nakonec všichni byli jisti jednou věcí – ve svíčkách to není.

Pak nastoupil sám Aslak z Momraku, zvládl bez lopatičky a bez kyblíčku zrentgenovat vozidlo a zjistil, že je to v nějakym elektrickym kabelu, ale že tomu nerozumí a neumí to opravit, takže doporučil (jak ví ostatně každá opice) značkový servis Renault. Nejbližší funkční byl ale v Notodenu, asi 150 km daleko. Aslak půjčil klukům starýho Nissana, kterej netopil, nejel víc než 70 km/h a dělal kravál. Někdo jinej, taky stejně cizí člověk z Fyresdalu půjčil vlek, co se napojil na Nissan a naložil se na něj Pampoň.

V Notodenu v servisu o nich měli vědět, ale… Zavřeli… Inu, pracovní doba do čtyř. Jirka s tátou se nakonec nějak nasáčkovali dovnitř, kde samozřejmě už nikdo kromě uklízečky nebyl. Naštěstí tam přišla nějaká paní, spadly jí buchty a pak to s ní všechno vyřídili.

Další: Utne, Odda, Folkefonne

web&design Eliška 2005, údržba Yuhů 2008